Létání s dětmi - poradím, jak let zvládnout bez problémů

Je to pár dní, co jsme se vrátili z naší první dovolené s 22měsíční dcerou. Cesta nás zavedla na prosluněný jižní Kypr a světe div se, vše proběhlo hladce a bez problémů. Žádné hororové scénáře, které mi běhaly v hlavě před cestou, se nekonaly. Ale nebudu lhát, dost jsem se stresovala, byť jsem se to snažila nedávat najevo. Prostě takovej poker face :-D. Tento návod vám poradí, jak se připravit na cestu nejen po Evropě, Asie, ale třeba i při návštěvě měst jako New York, Tokio nebo Sydney.

Plánování dovolené s dítětem

Hned na začátku je potřeba říci, že mi doma neprošla má klasická dovolená, tzn. džungle, treky, výstupy, cesta na druhou stranu světa… Prý jestli by to letos nemohlo být trošku “na pohodičku”, když s námi letí poprvé dítě.

Čas a práce nám umožnili odletět až v říjnu, a při plánování jsem často slýchala názor, že tahat s sebou malé dítě k moři je nesmysl. Poslouchala jsem:

,,Vždyť si to to dítě neužije.”

NEBO

,,Tak malému dítěti je jedno, jestli se cachtá u moře nebo na chalupě v řece. Tak proč ho tahat takovou dálku?”

NEBO

,,S tak malým dítětem si na dovolené stejně neodpočineš, pořád za ním budeš někam běhat.”

A víte co? Dovolená byla naprosto parádní a nebudete tomu věřit, ale dokonce jsem si i odpočinula (matkám totiž ke štěstí stačí jen to, že nemusí vařit a uklízet) :-D.

Landa beach ve městě Ayia Napa

Když jsme se s přítelem rozhodli pro Kypr, musela jsem jako vrchní plánovač dovolených spočítat náklady. Vy, kdo mě znáte, víte, že cestuji na vlastní pěst, ale stejně si vždy porovnám nabídky zájezdů od cestovních kanceláří. V tomto případě bylo jasné, že letíme opět sami na vlastní pěst.

Příprava dcery na letadlo

Pár dní před odletem jsem doma o dovolené hodně mluvila a opakovala dceři těchto 5 věcí:

1. Začala jsem jí říkat, že za pár dnů poletíme letadlem k moři, kde budeme dělat cáky cáky, stavět bábovičky, skákat do vody, jíst nanuky a zmrzliny a bude to děsná bžunda.

2. Kdykoli jsme venku na obloze viděly letadlo, říkala jsem, že za pár dní bude taky sedět v letadle, a že tam budou letušky a piloti (dokonce jsem na youtube našla kreslenou pohádku o tom, jak rodina letí letadlem, tak jsme si ji párkrát pustily).

3. Vytáhla jsem příruční kufry a začala ukazovat, jak si do kufru zabalí oblečení, plínky, hračky, bábovičky,...

4. Denně jsme si prohlížely naše cestovní pasy. Domluvily jsme se, že až dorazíme na letiště, řekne pánovi dobrý den a ukáže mu svůj cestovní pas. Za to dostane od pána lístek do letadla.

5. Vždy, když jsem doma pobíhala v županu, posadila jsem si dceru na sebe a s páskem od županu jí ukazovala, jak se ke mně v letadle připoutá a bude muset sedět, dokud budou svítit světýlka nahoře nad sedačkami.

Hodně rodičů se samotným letem dost stresuje. Představují si, že dítě bude celou dobu brečet, že se bude vztekat a nebude chtít sedět v klidu na zadku. V tu chvíli začnou mít pocit, že obtěžují zbytek letadla, protože se jejich dítě ne a ne uklidnit. A čím více se ho snaží uklidnit, tím méně dítě reaguje, a rodičům už začíná nabíhat žíla na čele. Možná to někteří znáte…

Jo, i já počítala s touto variantou. Dokonce mi tam chvilkami mozek házel, že jestli dcera bude ječet v letadle 3,5 hodiny v kuse, že zpátky domu pluji klidně na voru, ale do letadla už nepáchnu.

Ale protože věřím, že věci, které si přejete se stanou, začala jsem smýšlet pozitivně, a řekla si, že náš let bude prostě v pohodě.

Pár hodin do odletu

Máme půl 2 ráno, ve 4 nám to letí. Přítel budí dceru a nic. Zařezává jak dřevorubec.

Říká jí: ,,Niki, vstávej! Jedeme na letadlo a letíme k moři dělat cáky cáky.”

Niki otevře oči, vyskočí z postýlky a začne výskat na celý pokoj: ,,Letadlo, letadlo." Prchá z postýlky, bere plyšového lvíčka a začne ho rvát do kufru. Pro začátek dobrý, říkám si :-).

Mě se začíná zmocňovat nervozita, nedopíjim ani můj nejoblíbenější čaj, protože mám stažený žaludek. Opět se o slovo hlásí mozek, co když bude v tom letadle fááákt ječet?

Odjíždíme na letiště a vše probíhá v naprosté pohodě.

Letiště Václava Havla

Přicházíme do gatu a stojíme frontu na bezpečnostní kontrolu. Blížíme se na řadu a začneme vybalovat věci na pás. Niki zjišťuje, že se v kočárku povaluje mňamka. Okamžitě se jí zmocňuje a odmítá mi ji vrátit.

Já: ,,Niki, dej to jídlo tady do tý tašky. Paní ho jen zkontroluje a zase ti ho vrátí.”

Niki: ,,Ne! Moje! Nikolky!!!”

Přichází smích ostatních cestujících, ale zaměstnankyně stále čeká… No nic, jsem hrozná matka, jídlo zabavuji, ať můžeme konečně projít rentgenem. Vzápětí se dostavuje hysteráček. Zabrat totiž našemu dítěti jídlo, je ta největší katastrofa, která se může stát.

Parádička, a to ještě nejsme ani v tom letadle, říkám si.

Jak jsem zabavila dceru v letadle

Po dobu vzletu mi poslušně sedí na klíně a užívá si lízátko, aby cucala a nebolelo ji v uších. Díky bohu to zafungovalo na jedničku.

Máme štěstí, nikdo vedle nás nesedí, takže hned jak vzlétneme, posazuji dceru na prázdné sedadlo vedle sebe a začínám vymýšlet zábavu na následující 3,5 hodiny (tajně ale doufám, že do půl hodiny usne a já taky).

Malujeme, prohlížíme si knížky a časopisy. Prostudujeme vše, co se dá v letadle najít, špehujeme cestující sedící před námi a za námi. Tuto zábavu v pravidelných intervalech prokládáme dostatečným přísunem jídla a pití.

Máme za sebou ⅔ letu. Otec spí, matce v pravidelných intervalech padá hlava únavou a Niki STÁLE NESPÍ.

No nic, přichází čas vytáhnout to nejlepší - tablet.

Můj osobní tip: Nesnažte se dítě zabavit tím “nejlepším”, co s sebou máte, hned na začátku letu. Tím nejlepším myslím tablet nebo mobil. Ponechte si jej až pro případ nouze, kdy už na dítě nic nezabírá.

Jdeme na přistání. Dcera dostává další lízátko a vůbec nevnímá změnu tlaku v kabině.

Jsme na zemi a já si konečně oddychuji. 3,5 hodiny letu za námi a žádný řev, vše jsme zvládli na jedničku :-).

Zajímá Vás, jak dopadla cesta zpět domů? Úplně stejně, jako cesta na Kypr. Žádný řev, jen malování, prohlížení si knížek, časopisů, dostatek jídla a tablet.

Že by ta moje příprava před dovolenou fakt k něčemu byla? :-)

A na závěr tip, jak se v letadle nezbláznit: Nesnažte se dítě v letadle usměrňovat, co musí a co nesmí dělat. Čím větší tlak budete na dítě vyvíjet, tím pravděpodobněji vyvoláte scénu (jasně, že ho nenecháte skákat po hlavě pánovi, který sedí za vámi). Ale pokud se chce procházet v uličce, procházejte se. Pokud chce 2 hodiny čučet do tabletu na pohádky, nechte ho čučet. Pokud má potřebu něco pít a jíst, dejte mu jídlo a pití. HLAVNĚ SE MU NESNAŽTE DÁVAT LEKCE SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ. STEJNĚ TO NEBUDE FUNGOVAT.

A jakou zkušenost máte Vy s cestováním s dětmi?